V neoblíbeném pátečním termínu s malým počtem hráčů (chybělo 5 podkošových a 2 dlouhá křídla) jsme výtečně zvládli utkání s agresivním soupeřem. Jeho koše byly upracované a daly by se charakterizovat jako vítězství hmoty nad duchem. Na to jsme odpovídali elegantním basketbalovým projevem podpořeným slušnou obranou a vynikající střelbou. 13 úspěšných trojkových pokusů (z toho 9 v podání Davida Živného) je něčím nevídaným. Zatím náš nejlepší výkon.

Vybojovali jsme cenné vítězství s asi nejsilnějším týmem soupeře. Ten však dorazil jen se 7 hráči a díky nedisciplinovanosti svých ligových vysloužilců nám usnadnil naši roli. Přestože stále nejsme zdaleka kompletní, ukázali jsme svoji sílu – 2x jsme dohnali 10tibodové manko, předvedli jsme zatím nejlepší útočný výkon, tomu napomohlo 11 úspěšných trojkových pokusů. Všichni se zapojili do hry, na konci zápasu jsme na rozdíl od soupeře byli ve velké pohodě.

Páteční termín zápasu a naše prořídlá sestava dávaly tušit, že to nebude jednoduché. Družstvu se dlouho nedařilo dostat se do provozní teploty, soupeř si získaný náskok zkušeně udržoval. Škodolibý trenér by si mohl myslet, že to bez jeho účasti nejde. Trenér škodolibý není, ale mrzí ho, že jsme odevzdali body opticky slabšímu.

Další nelehké utkání proti mužstvu, které letos posílilo a začalo 2 jasnými výhrami. Naštěstí k nám dorazili s menším počtem hráčů, což se ukázalo ve vyrovnané bitvě jako rozhodujíc. Přestože se ještě nemohli zapojit 2 posily, začínají nás pronásledovat zranění a díky obměně kádru se sehráváme, ukazuje se, že tým má charakter a je schopný i za nepříznivých podmínek vítězit.

Silný protivník „vyztužený“ pendly z 1. ligy nás přivítal vynikající střelbou a dobrou obranou. Jak se zvyšoval rozdíl v poměru bodů, tak padalo naše sebevědomí. Pochvalu zaslouží náš tým, že zabojoval alespoň ve čtvrté herní části a hrozící debakl zmírnil.

Smůla, která nás pronásledovala s tímto soupeřem v minulé sezóně, se obrátila v naše štěstí. V průměrném utkání ( typickém pro začátek soutěže ) jsme udržovali mírné vedení po celý první poločas. V třetí části jsme zkolabovali a v závěru jsme museli dotahovat 14tibodové vedení soupeře. Dokonalý obrat se nám podařilo uskutečnit v poslední vteřině, kdy jsme vsítili vítězný koš.

Příprava na novu sezónu byla tradičně zahájena díky štědrým sponzorům ( Trigema a Dekstone ) soustředěním v jihočeské Nové Bystřici. To lze označit za zdařilé. Účast hráčů byla vysoká ( začínali jsme v počtu 12 ). V rekonstruované hale ( rozměry a vybavením podobné té naší ) jsme absolvovali každé dopoledne 2 intenzivní tréninkové fáze. Letní počasí nám umožnilo kromě pravidelných výběhů a posilovaček v přírodě i využít kurty rekreačního střediska Karlovy university Albeř, kde jsme se doplňkově věnovali různým formám volejbalu, nohejbalu i tenisu. Na závěr jsme zchladili unavená těla v přilehlém krásném rybníku Osika. Nechyběl ani podvečer s hraním kuželek. Vyvrcholení bylo klasické basketbalové – utkání proti UBBC Gmünd ( účastník třetí nejvyšší rakouské soutěže ). To skončilo opět naším vítězstvím 78:67.

V Praze nás už čekal úvod soutěže.

I přes zklamání z nešťastného vyřazení v poháru i v závěrečné fázi soutěže, musíme hodnotit naše letošní účinkování jako velký úspěch. Ten potvrzuje 3. místo v dlouhodobé části soutěže, nejmíň obdržených bodů z 12 účastníků přeboru ve 22 zápasech základní části, téměř půlroční neporazitelnost v naší hale, bojovnost, kterou jsme předváděli i v okamžicích, kdy se nám nedařilo, postup přes druholigového soupeře v Českém poháru, a nakonec alespoň kladný poměr bodů ( +17 ) v play-off.

Věříme, že trend posledních let, kdy se projevuje, že se vyplatí poctivě trénovat a pak přijdou i výsledky, udržíme i v příští sezóně. Trochu nás může přibrzdit širší obměna kádru v příští sezóně, ale týmový duch je zdravý, hodláme i nadále pokračovat ve vzestupu naší výkonnosti.

Rozhodující zápas byl zlým snem. Přes slušnou obranu nás soupeř kropil neskutečně úspěšnou trojkovou střelbou – z nemožných pozic, pod tlakem překročení časového limitu na útok, po tvrdých clonách na hraně pravidel. Nehráli jsme špatně, poločas byl opět zcela vyrovnaný, pak protivník využil naší slabší chvilky v útoku a vytvořil si 17bodový náskok. Už bez nervů jsme ukázali v posledních minutách utkání naši sílu, tento úsek jsme vyhráli 18:5. Rozhodl mimořádný výkon soupeře v útočné fázi, ve které měl neobvykle vysoké procento úspěšnosti střelby. Pokud bude pokračovat s tímto výkonem, může klidně celé plax-off vyhrát.

Bohužel se nám nepodařilo využít psychologické výhody jednoznačné výhry z předchozího dne ani předpokladu, že bude protivník i fyzicky vyčerpaný (starší hůř trénovaní hráči).
V prvním poločase je drželi ve hře mladí rozhodčí, kteří necitlivě posuzovali každý náš kontakt jako faul, domácí prakticky všechny trestné hody proměňovali (1. půle 17:15, celkem přes 80%). Rozhodla šňůra 3 trojek v době, kdy jsme se potýkali s nevlídným prostředím malé tělocvičny, ve které se nám střelecky nedaří. V závěru jsme dotahovali, ale marně s 50% úspěšností střel z trestných hodů.

Po vyrovnaném prvním poločase jsme soupeře začali přehrávat, kromě dobré obrany se nám dařilo i v útoku. Náskok jsme pravidelně navyšovali až k 30bodovému rozdílu. Vynikající výkon a nadějný vstup do závěrečné fáze soutěže.

Snaživý protivník s námi zpočátku držel krok díky úvodu první a druhé části, kdy se nám nepodařilo vždy zhruba 5 minut vstřelit koš. V druhém poločase už mělo utkání diametrálně odlišný obraz, protože jsme soupeře doslova přejeli a zatížili ho 60 body. Po menších nervech jsme končili až exibičně, nešetřili jsme hezkými kombinacemi, kvalitní trojkovou střelbou, úspěšnými i neúspěšným smečováním. Všichni přítomní hráči dostali hodně prostoru ke hře.

V Kobylisích jsme sehráli další bezproblémové utkání se soupeřem z dolních pater tabulky, který doplácí na úzký kádr hráčů. Vynikajícím nástupem do druhého poločasu jsme definitivně zlomili odpor protivníka. I když jsme kromě třetího herního období nepředváděli žádnou útočnou smršť, díky kvalitní obraně jsme snadno kontrolovali průběh zápasu.

V posledním utkání základní hrací doby nás čeká na domácí půdě největší outsider soutěže, pokud zvítězíme, dosáhneme minimálně na třetí příčku tabulky (za výhodné ale málo pravděpodobné konstelace bychom mohli být i druzí), což by znamenalo už nyní obrovský úspěch.

Po nešťastném pohárovém vystoupení jsme si "zchladili žáhu" s vedoucím týmem soutěže. Ten utrpěl sice teprve třetí porážku, ale za to vydatnou. Zápas měl od začátku zcela hladký průběh, své vedení jsme pravidelně navyšovali až k 30bodovému rozdílu. Už tradičně jsme vycházeli z vynikající obrany, dostat 47 bodů od tak kvalitního soupeře se často nevidí. Mohli jsme pravidelně střídat všech 12 hráčů a protivníkovi jsme to znepříjemnili tak, že v závěru utkání nechtěli hráči z lavičky na hřiště.

Tímto výsledkem jsme si prakticky zajistili, že půjdeme do play-off s výhodou domácího prostředí. Sebevědomí jsme si opět výrazně zvedli (ukazuje se, že můžeme porazit každého), pokud zopakujeme takový výkon v závěru soutěže, můžeme pomýšlet na výraznější úspěch.

Utkání bylo jedním velkým trápením, v útoku to nevypadalo, že hrajeme na domácím hřišti. Trápili jsme se ve střelbě z podkoše i z dálky. Nezdary jsme doháněli bojovností, třikrát se nám podařilo dotáhnout až desetibodový náskok protivníka. Po posledním zvratu těsně před koncem byli hosté zralí na ručník. Bohužel se nám opakovaně nepovedlo z jasných pozic navýšit dvoubodové vedení, vítězství jsme sice uhájili, ale v součtu obou zápasů jsme byli o koš horší.

Přestože jsme v této soutěži nesplnili své předsevzetí, máme dobře rozjetou tu hlavní, v ní věříme ve větší úspěch.

Zcela vyrovnané utkání, ve kterém jsme se tradičně dlouho přizpůsobovali nebasketbalovému prostředí hostivařské tělocvičny (tady se nám nedaří). Přestože jsme se dostali do vedení, stále jsme byli nervózní a zbytečně jsme reagovali na nepovedená rozhodnutí sudích. Pod dojmem, že to doma doženeme, jsme trochu podcenili závěr, nechali si dát trojku asi 10 vteřin před koncem a z posledního útoku jsme neohrozili koš soupeře.

Náhradního termínu (jarní prázdniny) jsme využili k sehrání semifinále Pražského poháru. Bohužel jsme neuspěli, jeden koš nám chyběl k tomu, abychom mohli obhájit loňské prvenství. I když byla utkání nejspíš (podle síly týmů) předčasným finále, i když jsme hráli oslabeni o několik hráčů, i když v prvním zápase nastupovali někteří ještě "s lyžáky na nohách", dvojzápas se nám nepovedl.

Proti Motolu rozhodlo nasazení a naše dobrá fyzička. Protivník má šikovné hráče a výraznou výškovou převahu, ale většina borců už je díky věku za zenitem. Pokud neuděláme mnoho chyb, ja otázkou času, kdy odpadne. To se tentokrát potvrdilo, a tak si všichni hezky zahráli.

Kdyby byl trenér ješitný, řekne, že to bez něj nejde (lyžařský kurs). Prohra už asi přijít musela, s tímto soupeřem tolik nebolí. Naše postavení ohrozit nemůže. Na oba zápasy s námi se sešel v plné síle, v tomto utkání se mu podařilo rozvrátit naši jindy kvalitní obranu hlavně trojkovými pokusy.

Naše vítězná šňůra se nepřetrhla ani podeváté v řadě. Vítězství je cenné, protože bylo přímým soubojem o 4.místo zajišťiující výhodnou pozici pro play off. Opět jsme se mohli spolehnout na slušnou obranu, v úvodu jsme se trápili v útoku, pomohli jsme si velkou bojovností. V druhém poločase jsme udržovali mírné vedení a vyrovnanou koncovku jsme zvládli.