Tentokrát jsme se s pátečním termínem popasovali dobře. Po rozpačitějším úvodu jsme pevně drželi otěže utkání ve svých rukách. Když jsme přišli na to, že soupeře nepřehrajeme trojkovou střelbou, pořádně jsme ho rozhýbali, pečlivě bránili a dokázali jsme využít naši výškovou převahu. V poklidu jsme tak dokráčeli k další výhře.

Poprvé jsme byli kompletní proti nabitému soupeři. Zápas měl tempo, přes vysoký poměr bodů se na obou stranách poctivě bránilo. K vidění byla i kvalitní střelba a výborné individuální výkony. Lepší jsme byli v trojkové střelbě a ve střelbě trestných hodů. Soupeř byl velmi nebezpečný, i když vypadal, že je unavenější, v závěru stáhl výsledek na přijatelných 11 bodů. Určitě jsme v kvalitním utkání předvedli zatím náš nejlepší výkon.

I v tomto zápase jsme udělali mnoho zbytečných chyb, ale měli jsme i pasáže, kdy jsme předváděli vyspělý basketbal, na který neměli nezkušení mladíci odpověď.
Utkání jsme tak dovedli k poklidnému vítězství.

Tento zápas hráli pro změnu v 6 hosté. Tuto výhodu jsme prakticky nevyužili. Utkáním, které neslo typické rysy úvodu sezóny jsme se spíš protrápili. Měli jsme mnohem víc využít výškové převahy a nenechávat si dávat levné koše. Cenné je , že vždy když se hosté přiblížili na dostřel, dokázali jsme zabrat.

Hned na úvod jsme schytali páteční termín. I když jsme hráli v sedmi, byl protivník hratelný. Bohužel jsme měli katastrofální úvod a závěr, ve zbývajících minutách, si troufám říci, že jsme byli lepším týmem. Dokázali jsme pouze srovnat úvodní náskok soupeře. V závěrečné části zhruba ve čtyřminutové pasáži ani jeden tým nedokázal skórovat ze svých útoků. Toto období skončilo poměrně šťastnou trojkou domácích, po té jsme se zlomili.

Léto rychle uteklo a basketbalové týmy našeho klubu zahájily novou sezónu. Béčko a ženy bohužel po sestupu hrají 1. třídu, a tak největší kvalita zůstává na áčku mužů, jejich soutěží je Pražský přebor A. Stejně jako v minulých letech se na našich webových stránkách budou objevovat výsledky jejich utkání.

Osvědčené praktiky se nemění, a proto družstvo zahájilo přípravu v září na soustředění v Nové Bystřici. To se velmi podobalo předchozím, na začátku početná účast, ke konci bohužel slabší ( škoda, že hráči B týmu nevyužili možnost s námi trénovat ). Příprava byla kvalitní ( minimálně 2x denně hala ), pokud dovolilo počasí doplňkové sporty v kempu UK na Albeři, ranní výběhy, nechyběly ani kuželky a sauna. Vrcholem bylo utkání v Rakousku s družstvem UBBC Gmünd, které skončilo naším vítězstvím 82:80.

I když jsme poslední zápas pokazili, v závěru soutěže jsme nepředváděli špatné výkony. Letos se soutěž vyvíjela ve srovnání s loňskou sezónou opačně, opět vyrovnané pole týmů, ale na prvních 9 místech ( to deváté nepostupové zbylo na nás ). Naše umístění nejvíc ovlivnila šňůra porážek ve zkouškovém období, v té době nás postihla i velká marodka a nepříznivý los – 2 zápasy u soupeře v pátek. Za negativum ještě považuji slabší tréninkovou morálku i přístup některých hráčů, s kterými jsme počítali. Přestože náš kádr čítal zhruba 15 hráčů, odhaduji, že 2 třetiny zápasů jsme odehráli v polovičním počtu. Celkově jsme předvedli i řadu kladů, herně jsme byli schopni se vyrovnat všem týmům. Až na vyjímky lze pochválit naši útočnou fázi hry (na rozdíl od obranné), 4x jsme dali více než 100 bodů, několikrát přes 90, dosahovali jsme dvouciferného počtu úspěšných trojkových pokusů, předváděli jsme smeče. Pokud se nám daří, hrajeme líbivý basketbal. Ve vyrovnaných utkáních často ztrácíme tím, že neumíme akceptovat tvrdší hru soupeřů.
Zatím přetrvává pocit zklamání, ale družstvo má velmi slušný potenciál a perspektivu. Věřím, že po vhodném doplnění volných míst v příští sezóně potvrdíme svou kvalitu a vystoupáme tabulkou výš.

Naše poslední vystoupení v letošní sezóně lze označit za hrubě nevydařené. Z naší strany o moc nešlo (soupeř potřeboval potvrdit setrvání v soutěži), výhra nám za určitých okolností (které se navíc naplnily) ještě mohla zaručit postup do play off. Na závěr jsme si tak chtěli hlavně hezky zahrát. Bohužel zůstalo u záměru, v útoku jsme byli jaloví, kupili jsme chybu za chybou, nervózní soupeř se také trápil, dlouho se tak hrál antibasketbal. Zemědělci se 2x dostali do dvouciferného bodového náskoku, který lehce pozbyli. Teprve třetí trhák podložil kvalitní hrou a dobrou střelbou, zatímco my jsme se vůbec nechytali. Za vše hovoří třeba našich 6 bodů v první čtvrtině.

Na utkání jsme se těšili, protivník od konce října prakticky jen vítězí, dlouhodobě opanoval 2. příčku tabulky soutěže. Pro nás dobrá motivace dokázat si, že máme na všechny účastníky Přeboru A. To se také potvrdilo. Soupeř předvedl výborný nástup a zkušený závěr zápasu, po 2 třetiny mače jsme ho převyšovali. Výkonem naše očekávání spíš nepotvrdil, o to trapnější bylo chování a způsob hry, který domácí praktikovali. Neustále vytvářeli dusnou atmosféru jinak kvalitního souboje, tlačili všemi silami na rozhodčí, bohužel často úspěšně, vrcholem byl vyvolávač na jejich lavičce, který hlasitě nabádal domácí, aby faulovali. Můj celkový dojem – vůbec si nedovedli připustit, že hraje někdo na jejich úrovni ( nebo je dokonce lepší ) a že by mohli přijít o body. My jsme vstoupili do hry ustrašení, v útoku bezzubí. V první části si tak protivník vytvořili mírný náskok. Postupně jsme nabývali fyzicky i herně zjevnou převahu. Kaňkou na našem výkonu bylo několik zbytečných ztrát, které zabránily vyššímu navýšení našeho náskoku na víc než na 10 bodů. V závěru rozhodly 2 hodně šťastné střely domácích ( zatímco náš poslední trojkový pokus vykroužil z obroučky ven ) a bohorovný přístup rozhodčích. Celkově dobrý zápas a náš velmi slušný výkon.


Přestože nechci brečet jako naši někteří soupeři, neodpustím si poznámku k rozhodčím, kteří ovlivnili naše 2 poslední zápasy, ve kterých se o něco hrálo.. V prvním případě, když nás bylo málo se pískalo všechno, hlavně pod naším košem, ve druhém se nechával hře ve vypjatých okamžicích, kdy se rozhodovalo o zápase, volný průběh. V tom druhém případě pochopitelně trpěl basket a vítězila hrubá síla. K naší nelibosti oba přístupy pro nás nebyly výhodné.

Velice tristní zápas. Rozpadající se družstvo USK dohrává soutěž pouze ze setrvačnosti, hraje v malém počtu hráčů bez snahy bránit a poprat se alespoň trochu o výsledek. Z utkání tak nakonec byl horší trénink se zaměřením na rychlý protiútok.

Již dříve zmiňované utkání, ve kterém jsme nastoupili se 6 hráči (trenér + zbytek týmu na lyžařském kursu). Naši borci předvedli statečný výkon proti silnému soupeři. Určitě předvedli výborný výkon, bohužel stačil jen na průběžné vedení od začátku zápasu do 7. minuty poslední části. Díky necitlivému posuzování hry jsme totiž od 4. minuty závěrečné čtvrtky hráli pouze ve 4.

Junioři místy předváděli, co umí – slušné dispozice pro útok (dobrá střelba a hra 1 proti 1). Kolektivní pojetí hry zatím neznají, navíc je vidět, jak jsou mladí hráči labilní, když se jim nedaří. My jsme k utkání přistoupili zodpovědně, až v samotném závěru jsme s obrovským bodovým náskokem neudrželi koncentraci na hru.

Po celkem vyrovnané první části jsme soupeře rozebírali jednoduchou rychlou hrou, kouzlo protiútoku slavilo úspěch. V poklidném zápasu jsme si udělali několik rekordů – druhá čtvrtka 43:15, v půli 71 bodů, po 3 částech 101 a na konci 128. Individuálních 42 bodů Filipa Němce také stojí za zmínku.

Po celkem úspěšném vstupu do nového roku nás potkala série porážek. Zápasy nejsou blíž komentovány, protože jsem první 3 neviděl na vlastní oči a jejich příčiny mají společného jmenovatel. Družstvo postihla marodka (nemoci i zranění), časově toto období kopíruje zkouškové ve škole (míň hráčů k dispozici) a navíc nám los připravil 2 utkání v pátečním termínu (ten je pro nás těžko řešitelný i za normálních okolností). Výsledkem byla pokaždé jinak slátaná sestava, zápasy odehrálo maximálně 7 hráčů. Z výše uvedených důvodů se i málo trénovalo a naše výkony tomu odpovídaly. Na borcích už v posledním utkání bylo vidět, že si zvykli na porážky.

V důsledku to znamená, že jsme ztratili na vyrovnané pole, propadli jsme se na 9. místo a na 3 outsidery soutěže máme výrazný bodový náskok. O play off zabojujeme, ale příliš reálné není. Čekají nás 3 „ povinná vítězství „ doma s týmy bojujícími o záchranu. Takové zápasy jsou vždy ošidné. Navíc 1 utkání vyšlo na termín, kdy je 5 lidí ze základu na lyžařském kursu. Celkově to hodně mrzí, protože tým má letos na to potrápit každého a po 14denní pauze už bychom mohli být většinou kompletní. Ještě zabojujeme.

S relativně slabším soupeřem, ve srovnání s minulým kolem, se nám nepodařilo navázat na výkon z předešlého týdne. Úrovní v průměrném utkání jsme příliš často chybovali, nedařilo se nám vyrovnat s faktem, že se střelecky trápíme, nevyhovovala nám tvrdší hra protivníka (tu rozhodčí tolerovali a při tom nám napískali o třetinu víc faulů). Svůj podíl na prohře mohla mít rovněž skutečnost, že jsme do zápasu nastoupili pouze se 7 hráči. V neposlední řadě jsme nezvládli konec, ve kterém zaznamenali modřanští několik šťastných střel. Prohra mrzí, protože nás posunula ve vyrovnaném poli spíš do boje o udržení pozice do play off, zatímco vítězství by znamenalo boj o užší špici soutěže.

Vstup do nového roku se nám výrazně vydařil. Povedlo se nám přivést body z horké půdy jednoho z vedoucích družstev soutěže. Ten nastoupil v plné síle, ale bylo poznat, že neměl moc natrénováno po vánocích. Nám se naopak dařilo, po celou dobu utkání jsme navyšovali náskok, dvakrát byl rozdíl 14tibodový rozdíl. Ke konci se podařilo zápas domácím zdramatizovat, přiblížili se až na 3 body, ale náš desátý a jedenáctý úspěšný trojkový pokus nám dodal dostatek klidu do koncovky. Cenné je, že jsme se dokázali vyrovnat s tvrdou hrou soupeře (i jejich 130kilových pivotů). Náš tým je třeba pochválit hlavně za pohlednou útočnou hru – k vidění byly rychlé protiútoky, smečování i úspěšné střely z větší vzdálenosti.

Letos je soutěž opět velmi vyrovnaná, tentokrát v horní polovině tabulky (nepatrné bodové rozdíly mezi 1. až 9. týmem). Vypadá to na boj o pozice pro play off. Naše bilance není špatná, ale při troše štěstí mohla být lepší (našich 7 výher bylo až na 1 vyjímku přesvědčivých, z 5 porážek jsme 2x prohráli nešťastně). Naši hru negativně ovlivňuje špatná tréninková morálka. Spokojeni můžeme být s útočnou fází hry, patříme k týmům, které přidělují soupeřům nejvíce bodů. V obraně to je o poznání slabší. Přestože náš kádr čítá 15 hráčů, většinu zápasů jsme absolvovali v počtu 7 – 8. Kdybychom neprohráli poslední utkání, dělili bychom se o první místo, což i přes některé nedostatky ukazuje, že tým sílu má. Důležité je abychom po vánocích slušně zvládli blok těžších zápasů. V průběhu ledna a února by se do týmu mělo zapojit zhruba 5 hráčů, kteří z různých důvodů v poslední době absentovali. Věřím, že v plné síle bychom mohli stoupat až do nejvyšších pater.