Situace na konci tabulky (kromě posledního týmu) se tak vyvinula, že potřebujeme i v závěrečném zápase základní části zvítězit, pokud nechceme spoléhat na výsledky dalších utkání. Ještě mohou spadnout 4 družstva. Naší výhodou nebo nevýhodou je, že hrajeme v posledním termínu a budeme vědět, zda musíme vyhrát. V případě vítězství můžeme postoupit do play off.

Utkání s posledním týmem soutěže bylo záludné tím, že my jsme museli a hosté mohli hrát bez zábran. Naštěstí soupeř předvedl slabý výkon, kterému jsme se rychle přizpůsobili. Celý zápas jsme ale drželi vedení, které jsme pravidelně navyšovali. Výsledek odpovídá poměru sil na hřišti, do posledního utkání však musíme přidat.

Tentokrát jsme opět v sedmi ukázali, jaké hry jsme schopni. Předvedli jsme vynikající výkon v obraně, vyrovnali se s tvrdou hrou protivníka a v rozhodujících fázích zápasu jsme přidali basketbalovou krásu. Rozhodly 2 trojkové šňůry v druhém poločase, nabídli jsme i krásnou smeč. Utkání bych nazval vítězstvím ducha nad silou.

Utkání, které nám mělo přinést klid do závěrečné fáze soutěže, jsme vůbec nezvládli. Po výhře bychom už prakticky byli za vodou, místo toho máme 2 porážky s týmem, který patří k nejvíc ohroženým. Mrzí hlavně fakt, že jsme nevyužili toho, že soupeř dorazil v 6 lidech. My sice byli také oslabení, ale předvedli jsme jeden z nejhorších výkonů v sezóně. Omluvou nemůže být ani fakt, že jsme prohráli poslední minutu s výborně disponovaným bývalým ligovým pivotem 0:8.

Utkání první důležitosti v boji o udržení jsme překvapivě zvládli mnohem líp než zkušený neustále se posilující soupeř. Oběma týmům chyběl zhruba stejný počet klíčových hráčů. Nervozita místy srážela úroveň hry, my jsme protivníka překvapivě přehrávali pod košem. Postupem času domácí nabízeli pouze kvalitní výkon ligové borce, který v této soutěži čeká na angažmá v USA. V závěru jsme konečně přidali i rychlé protiútoky a s přehledem jsme navýšili naše vítězství.

S vedoucím týmem soutěže jsme sehráli velice pohledný atraktivní zápas (pro oba trenéry velice náročné). Oběma týmům se neskutečně dařilo v ofenzivě, obrana i přes snahu prakticky neexistovala. Rozhodla větší vyrovnanost kádru soupeře, my měli opět pouze 3 delší hráče, v druhé části utkání jsme občas (pokud nevyšly střely) neměli co nabídnout. Jeden z hráčů soupeře se nespletl ze sebekrkolomnější pozice a zaznamenal neuvěřitelných 52 bodů.

Aniž bychom podcenili ambiciózního soupeře (nově utvořené družstvo – skládající se z hráčů se zkušenostmi z vyšších i zahraničních soutěží – se musí prokousat nižšími soutěžemi, ale kvalitou patří výrazně výš. Hlavně disponuje celou řadou vysokých pivotů – např. Starosta 218), podařilo se nám na toto utkání dát dohromady pouze 6 hráčů, z toho 3 rozehrávače. I tak to vypadalo, že bychom mohli protivníka přehrát bez větších problémů, brzdila nás ale špatná střelba a jeden z dvojice rozhodčích, který podlehl bouřlivé hlučné atmosféře a necitlivě vyfauloval 1 z našich delších hráčů, při čemž zbývající měli záhy 4 fauly. I proto se výrazně radovali domácí, kteří v hojné míře během hry konzumovali Red bull. My jsme tak brzy ztratili možnost zopakovat loňské prvenství.

Po delší pauze způsobené částečně výpadkem našich webových stránek uvádíme informace o našem působení v uplynulém období.

Nyní nás čeká 14tidenní pauza (jarní prázdniny v Praze) s pohárovým zápasem. My se hlavně musíme soustředit na závěr soutěže, kvalitně potrénovat, udržet formu a hlavně pokračovat v úspěšných výsledcích. V poslední době jsme si hráli trochu na Jánošíka (bohatým jsme brali, chudým dávali – v minulých 5 kolech jsme 4x porazili týmy, které se drží na 1. až 5. pozici). To samozřejmě přineslo své klady. Bodově jsme se prakticky dotáhli na týmy ze středu tabulky (zachráněni ještě zdaleka nejsme). Ukázalo se, že ve vyrovnané (výkonnostně) soutěži můžeme porazit každého, to by mělo mít vliv na nárůst našeho sebevědomí. Záludnost naší situace spočívá v tom, že nás čekají relativně lehčí soupeři (až na jednu výjimku), s kterými máme zatím špatnou bilanci, vzájemné zápasy můžou rozhodovat. Věřím ale, že jsme nejhorší překonali a že budeme pokračovat ve vítězném tažení, hlavně doma.

Opět jsme předvedli kvalitní výkon na půdě silného protivníka. Radovali jsme se po infarktovém závěru, ve kterém jsme proměnili necelé 2 sekundy před koncem trojkový pokus. Z celkového průběhu utkání si myslím, že jsme si zvítězit zasloužili. Po rozpačitém úvodu jsme domácí přehrávali a 2 třetiny zápasu jsme byli ve vedení (až 13tibodovém). Bohužel jsme si letos už poněkolikáté dovolili zhruba pětiminutový výpadek a rozehraný protivník se chopil šance. Necitlivě pískající rozhodčí mu to dost usnadnili. V závěrečném náporu jsme vystřihli 2 krásné trojkové pokusy a stali se šťastnějšími.

S dalším z favoritů jsme konečně protrhli „nevýhodu„ domácího prostředí a poprvé v letošním ročníku soutěže jsme na naší palubovce zvítězili. Zkušený soupeř hodně kousal, přinutil nás k velmi slušnému výkonu. Opakovaně zlikvidoval náš až 12tibodový náskok. V závěrečné křeči vykouzlil 3 trojky a hodně se k nám bodově přiblížil, ale drama jsme tentokrát nepřipustili. Konečně jsme využili (alespoň v některých fázích zápasu) velkou plochu našeho hřiště k rychlým protiútokům a hůř fyzicky vybavené hráče protivníka jsme značně unavili.

Na půdě jednoho z lídrů soutěže (oproti původním předpokladům) jsme dosáhli letos našeho nejvyššího vítězství. Objektivně je třeba přiznat, že se domácí sešli pouze v šesti lidech (jeden pivot se navíc v průběhu utkání zranil). Díky výbornému útočnému potenciálu se zemědělci v první půli ještě jakžtakž drželi na dostřel, později v obraně úplně odpadli. V závěru jsme byli příliš uspokojeni a odmítli jsme si vylepšit poměr bodů.

Typická utkání po vánoční pauze přineslo spíš průměrnou úroveň a zcela vyrovnaný průběh. Výsledek pak byl pro letošní sezónu tradiční. Rozhodly maličkosti. V poslední části zápasu dostaly Medicínu do těsného vedení úspěšné střelecké pokusy 2 hráčů z lavičky soupeře (ti se v této fázi nespletli, 2x se navíc jednalo o tříbodové střely). Největší rozdíl pak byl v úspěšnosti proměňování trestných bodů, my jsme z 24 pokusů nedosáhli ani 40%, protivník měl zhruba o třetinu více hodů a byl víc než 70% (poslední 2 minuty 7/2 : 10/7).

Po polovině základní části soutěže.je třeba konstatovat, že se nám zatím nedaří tak jako loni. Desáté místo by nám sice zaručilo záchranu, ale jsme pouze bod od sestupu. Hlavním důvodem našeho postavení v tabulce je naše bídná bilance na domácí palubovce 0 - 6, zatímco venku to máme 3 -3. Při tom z domácích porážek byla jen jedna jednoznačná. Určitě nemusíme skládat zbraně, protože jsme potrápili prakticky všechny favority soutěže (poslední utkání jsme konečně dotáhli i k vítězství). Stačit bude, když vyhrajeme polovinu vyrovnaných zápasů a když se nám podaří dělat míň zbytečných chyb (hlavně nás potápěli několikaminutové výpadky).

Za zmínky určitě stojí úspěchy našich dalších týmů. Béčko mužů se po postupu do 1. třídy drží od začátku na čele soutěže a má našlápnuto k dalšímu postupu. Ženy v pražském přeboru zažívají rovněž nejlepší sezónu za poslední roky a pohybují se uprostřed tabulky.

V posledním utkání před vánoční přestávkou se nám zablýskalo na lepší časy. Domácí byli jasným favoritem. Pohled na palubovku nevěstil nic dobrého, hráči Sokola nastoupili v silné podkošové sestavě doplněné rychlými křídly a rozehrávači, kteří vynikají kvalitní střelbou a dobrou obranou. My jsme přišli v okleštěné sestavě, před zápasem jsme si řekli, že nemáme co ztratit, ale že budeme bojovat. Svým slovům jsme dostáli. V úvodu jsme zaskočili soupeře, s naším rostoucím náskokem jsme se uklidnili, což se projevilo při našich střeleckých pokusech i v obranné fázi. Pak nás soupeř přehrával a poměr bodů se srovnal. Po půli jsme sice drželi krok, ale protivník se dostal do mírného vedení. Tomu jsme se vzepřeli v poslední části výborným výkonem, tentokrát nám i vše vycházelo (odražené míče, nervozita soupeře apod.). Když se nám povedlo utrhnout na 11 bodový rozdíl, bylo zřejmé, že domácí už nemají sílu něco udělat se zápasem

Utkání plné zvratů přineslo štěstí hostům. Ze začátku jsme se trochu trápili, v druhé části jsme soupeře rozebrali (často jen přihlížel naší pohledné hře), zachránila ho poločasová přestávka. V třetí části jsme si vybrali dlouhý "oddechový" čas ve hře místo, abychom protivníka dorazili. Tomu se rozehráli normálně míň bodoví hráči, k nim se přidali i tradiční opory (s mírnou podporou rozhodčích) a my upadali do nervozity a křeče. Desetibodový rozdíl ve výsledku určitě neodpovídá obrazu hry. Se štěstím jsme se tentokrát nepotkali.

Důležité utkání o dno tabulky jsme nakonec zvládli. Rozhodně to nebylo nic jednoduchého. Naši 4 hráči dorazili s úvodním hvizdem, pátý se zranil po 3 minutách hry. I když nám začátek vyšel (vedli jsme o 7 bodů), domácí se dostali proti naší nerozehrané sestavě do neskutečné střelecké pohody a na začátku druhé části drželi 12 bodový náskok. Bojovali jsme jako lvi, do poločasu jsme se na kbelské dotáhli. Pak jsme se zhruba 15 minut o vedení přetahovali, začali jsme nabírat herní převahu, povedlo se nám několik rychlých protiútoků a v závěru jsme soupeři odskočili. Rozhodčím se zápas úplně nepovedl, pustili tvrdou hru pod košem, na půlce pískali necitlivě a tím značně přispěli k nervózní atmosféře. Pro nás je důležité, že jsme předvedli kolektivní bojovný výkon a proti předcházejícím zápasům i výrazné zlepšení.

Toto nevydařené utkání bylo daní náročnému programu minulých dnů (2 dlouhé cesty do Španělska autobusem a tam několik zápasů během necelého týdne). Soupeř nepřišel nejsilnější a s výkonem, který po většinu utkání předváděl, mohl být poměrně snadným soustem. To bychom ale museli být odpočatější, nehrát v 8 lidech a udělat o třetinu míň zbytečných chyb. V naší situaci porážka hodně mrzí.

Jako každým rokem na podzim se zástupci našeho basketbalového oddílu vydali reprezentovat ČVUT do zahraničí. Basketbal už druhým rokem v silné konkurenci podržel celou výpravu (sčítají se body ze všech sportů) na vysoké pozici – loni 2. letos 3. místo. Družstvo žen obhájilo prvenství (náš klub měl v tomto družstvu své zastoupení), muži (tým je tvořen prakticky naším A družstvem) vypadli ve čtvrtfinále po prohře o 2 body (většinu zápasu jsme vedli) s mnohonásobným vítězem tohoto turnaje litevským Vytautasem Kaunas. Zatímco v soutěži se nám příliš nedaří, v zahraniční konkurenci jsme ukázali svůj potenciál a při troše štěstí jsme opět mohli bojovat o medaile. V každém případě to byla pro všechny cenná zkušenost.

Toto utkání se opět podobalo některým předchozím, na začátku 2. půle jsme povolili soupeři delší šňůru bodů a do zápasu se nám už nepodařilo vrátit. Obrana nebyla špatná, ale útok katastrofální – 46 bodů.